Dům U zlaté kotvy, U tří červených jelínků, U čerta, Šoltysův dům) vznikl sloučením dvou měšťanských domů na konci 17.století.Kolem roku 1729 dostal bohatou štukovou výzdobu, nad níž je umístěna kamenná busta sv. Jana Nepomuckého. V  domě míval papírnu J. Šoltys a po něm, koncem 18.století,Jiří Máchal, který oba domy spojil. Z té doby pochází klasicistní portál, na něm je nápis papírna .Uvnitř  se zachovala řada kleneb, barokních stropů a černé kuchyně.

Ještě něco z historie domu:

• V domě U Tří červených jelínků bydlela Kamila N., první dívka, kterou se JAROSLAV SEIFERT, toho času osmnáctiletý student gymnasia, odhodlal pozvat na schůzku. 
• Pozítří u Lorety. 
• „Kampak se tak šlechtíš? Zeptala se mě matka, když jsem se trochu déle holil a zhlížel v zrcadle. Že ty máš nějakou slečnu! 
• Ale maminko, já na to překvapeně, jak tě to mohlo napadnout? 
• Ale jak jsem se v duchu z toho podezření radoval.“ 
• Znovu a znovu se Jaroslav Seifert schází s Kamilkou, vodí ji do zahrad Petřína, k Máchovu pomníku, vzhůru po ocelových schodech rozhledny, ale hubičku nedostane. 
• „To by byl hřích! opakovala dívka opětně na mé prosby. To se přece nesmí! Vždyť se ani neznáme a vy už se chcete líbat.“ 
• Neodvratný je konec studentských lásek. Jednoho dne Kamilka na schůzku nepřišla. Seifert ještě postával před domem v Nerudově ulici. Ale marně. Hubičky se nedočkal.